Predátorské časopisy

 

 

Základní charakteristika

Pojem „Predatory Journals“ zavedl poprvé Jefrey Beall, knihovník z University of Collorado.

Základní charakteristika tzv. predátorských časopisů a jejich vydavatelů:

  • Parazitování na jménech prestižních časopisů - názvy titulů se jmény velmi podobnými k jejich kvalitním protějškům. To platí i pro vzhled webových stránek těchto časopisů
  • Na svých webových stránkách často uvádějí nepravdivé údaje
    • o recenzním řízení (peer review), ale při ověřování jeho procesu zjistíme, že neprobíhá podle obvyklých pravidel, má podezřele krátký průběh, často v řádu několika dní, nebo neprobíhá vůbec;
    • o hodnotě Impakt faktoru, která je buď nesprávně uvedena (záměrně nadhodnocena), je neplatná nebo časopis Impakt faktor podle JCR (Journal Citation Reports) nemá;
    • o indexaci časopisu ve vybraných databázích;
    • o členech redakční rady, kdy se často jedná o fiktivní osoby nebo jde o uvedení jména bez souhlasu dané osoby.
  • Webové stránky těchto časopisů mohou obsahovat překlepy a gramatické chyby
  • Zveřejňují na svých webových stránkách hodnocení v Index Copernicus, ale ne všechny časopisy, které tento index uvádějí, patří mezi tzv. predátory
  • Umožňují publikovat snadno, rychle, za poplatek.
  • Velmi nízká kvalita příspěvků s malým přínosem pro vědeckou obec
  • Vydavatelé predátorských časopisů často neřeší kvalitu vydaných článků.
  • Často chybí informace o způsobu digitálního uchovávání článků
  • Dovolují autorovi publikovat a jeho článek uvolnit v otevřeném přístupu (Open Access); za poplatek.
  • Jediným cílem predátorů je zisk.

 

Beallův seznam

Beallův seznam predátorských vydavatelů a časopisů byl vytvořen z důvodu vyvarování se publikování v těchto podezřelých časopisech a sbornících. Bylo identifikováno přes 800 predátorských vydavatelství.

Od ledna 2017 byl pan Beall nucen svůj blog zrušit a Beallův seznam už není k dispozici.

 

Možné příčiny vzniku problémů s tzv. predátory

  • Publikování v prestižních časopisech, je podmíněno kvalitním recenzním řízením, které probíhá poměrně dlouho.
  • Poplatky za publikování v prestižních časopisech jsou poměrně vysoké a to, zda bude článek přijat, je nejisté.
  • Poplatky za publikování u predátorů jsou nižší.
  • Proces publikování u predátorů je rychlejší a snadnější.
  • Predátorské časopisy využívají otevřený přístup (Open Access) k plným textům ve svůj prospěch.
  • Predátoři využívají internet k online otevřenému přístupu a lákají autory k publikování prostřednictvím e-mailů.
  • Vědci mají zájem publikovat v otevřeném přístupu (Open Access), nebo je to povinné v rámci projektu (Horizont 2020 a projekty 7. Rámcového programu).
  • Autoři vědeckých článků potřebují získat ohlas na svoje publikace.
  • Hlavně začínající vědci neznají tyto nekalé praktiky predátorů a mohou podlehnout nabídce.
  • Nejprve vznikly problémy s plagiáty, nyní s kompiláty a nekvalitními publikacemi, které znehodnocují vědu a její výstupy.

 

Postup při volbě neznámého časopisu k publikování

Při ověřování serióznosti časopisu ověříme buď následující body

  1. Pečlivě si ověřit údaje o vydavateli a časopise samotném. Jeho kontaktní údaje, které nemusejí být úplné, informace o recenzním řízení, složení redakční rady, informace o platbě
  2. Zkontrolovat si Impakt faktor časopisu v databázi Journal Citation Reports (JCR)
  3. Jedná-li se o časopis v režimu Open Access a je to uvedeno na webových stránkách, podívat se, jestli je časopis uveden v rejstříku DOAJ (Directory of Open Access Journals)
  4. Prověřit si, jestli je uveden časopis nebo vydavatel v seznamu databáze Sherpa Romeo a jaké má uvedeny podmínky pro archivaci článků, jaké aktuální informace jsou uvedeny
  5. Podívat na články, které již v časopise vyšly.

nebo se zeptáme v knihovně na některém z následujících e-mailů: ,

Vím, kde publikuji - stránka s radami pro publikující vědce

 

Příklady praktik predátorských vydavatelů

Základním ukazatelem je rozesílání spamů s nabídkami k publikování v časopisech nebo nabídek na účast na konferencích s příslibem, že sborník z této konference bude evaluován ve Web of Science Core Collection nebo ve Scopusu. Nabízejí také, že vydají Vaši habilitační práci a jiné publikace, které jsou výsledkem vědy a výzkumu.

Příklady znění těchto spamů:

  • pro publikování v časopise používají predátoři nejčastěji tyto předměty zprávy: Call for Articles, Call for Papers, Publish with…
  • nabídky k účasti na konferencích mají nejčastěji tyto předměty zprávy: Call for Sessions, Conference Invitation…
  • predátoři se chlubí Impakt faktorem časopisu a indexací v řadě databází a uvádí tyto informace v e-mailech
  • predátorské časopisy se chlubí tím, že vydavatel vydává celou řadu časopisů a lze si vybrat dle nejrůznějších oborů

 

Nejčastěji kladené dotazy

Jak souvisí Open Access (OA) s predátorskými časopisy?
Predátorské časopisy nabízejí vydání článků v otevřeném přístupu. Predátoři v publikování využívají OA se vzrůstajícím zájmem o bezplatný a neomezený přístup k plným textům prostřednictvím internetu. Poplatky u predátorů bývají obvykle nižší než u seriózních časopisů a vydání článku je rychlejší.

Může mít predátorský časopis Impakt faktor (IF) [je zařazen v databázi Journal Citation Reports]?
Predátorský časopis může mít ve výjimečných případech IF, kdy ale po zjištění této situace (jedná se o predátorský časopis) obvykle okamžitě bývá vyřazen z hodnocení pro nádcházející rok.

Jaká jsou rizika spojená s publikováním v predátorských časopisech a sbornících?
Dojde-li k náhodnému publikování v tzv. „predátorovi“, nevzniká ještě velké riziko spojené s možnými problémy ve vědecké sféře. Pokud se však jedná o opakované publikování v predátorských časopisech, může následně vzniknout riziko jak pro autora, tak pro jeho pracoviště, či univerzitu. Negativní dopad lze očekávat při dalším publikování v renomovaných časopisech (nepřijetí článku), nebo v další kariéře autora, ale také při změně zaměstnání či při spolupráci se zahraničím.

Jak může knihovna pomoci při ověřování, zda jde o predátora?
Knihovna nabízí ověření informací o časopisech ke konkrétnímu datu v dostupných zdrojích na univerzitě s relevantními informacemi (viz. Postup při volbě neznámého časopisu k publikování).

Pokud odešlu článek Predátorskému vydavateli a po přijetí článku zjistím, že jde o tzv. predátora, co mohu dělat?
Pokud je článek přijat, přijdete, bohužel, o svoje výsledky. Nemůžete totéž publikovat znovu a jinde. Jde však kontaktovat vydavatel časopisu s tím, že jste zjistili konkrétní nesrovnalosti v procesu publikování, v indexaci časopisu nebo v redakční radě atd. a žádat o nápravu.

Mohou být publikace vydané predátory v databázi Web of Science, nebo Scopus?
Ano, v minulosti se stalo, že se predátorský časopis dostal do databází WoS Core Collection a Scopus.
Dále bylo zjištěno, že se dostaly do Web of Science a Scopusu sborníky z podezřelých konferencí.

 

Užitečné odkazy